|
|
Podněty pro duchovní péči o osoby se získaným poškozením mozku
Kurovská, Lenka ; Macek, Ondřej (vedoucí práce) ; Ulrichová, Monika (oponent)
Diplomová práce se zabývá oblastí duchovní péče o osoby, které prodělaly traumatické poranění mozku, cévní mozkovou příhodu či jiné poškození mozku získané během dospělosti. Představuje, čím po ukončení akutní léčby tito lidé procházejí, jaké jsou jejich potřeby a copingové strategie. Seznamuje s výsledky výzkumů věnujících se vzájemnému vztahu mezi spiritualitou/religiozitou a zvládáním nepříznivých okolností souvisejících se zdravotním stavem, léčbou a rehabilitací. Shrnuje doporučení pro vhodné uzpůsobení duchovní péče somatickým, komunikačním, kognitivním a psychosociálním změnám, které mohou v důsledku poškození mozku nastat. Zvláštní pozornost věnuje využití expresivních terapií a doplňkových metod, díky nimž lze reflektovat duchovní témata i jinak než v klasickém rozhovoru.
|
|
| |
|
|
Matching the role of chondroitin sulphate proteoglycan, aggrecan, in dense extracellular matrix of perineuronal nets and glial scar
Gmiterková, Lenka ; Růžička, Jiří (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Traumatické poranenia mozgu a miechy sú celosvetovým zdravotníckym problémom. V poškodenom tkanive dochádza k zmenám na úrovni buniek aj medzibunkovej hmoty, kvôli čomu vzniká jazva. Zmena, ku ktorej dochádza v tkanive na mieste jazvy znemožňuje obnovu poškodených neurónov. Podobne ako jazva, ktorá bráni v nervovej plastickosti po poranení, funguje v nepoškodenom mozgu perineuronálna sieť. Jedným z kľúčových prvkov perineuronálnych sietí a jaziev v centrálnej nervovej sústave je proteoglykán agrekán. V tejto práci som sa zamerala na funkciu agrekánu v mozgu a mieche. Najmä na mechanizmus, ktorým bráni rastu neurónov a takisto na výskum v oblasti liečby týchto poranení. Táto téma je dôležitá, pretože momentálne neexistuje štandardná liečba, ktorá by obnovovala rast neurónov na mieste vytvorenej jazvy.
|
|
|
Objektivizace jemné motoriky u pacientů po traumatickém poškození mozku pomocí testu Purdue Pegboard
Kaňková, Hana ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
diplomové práce: Normy Purdue pegboard testu nejsou stanovené u žádné reprezentativní skupiny v České republice. Prvním cílem této práce je vytvoření základní normy pro Purdue pegboard test na nereprezentativním výběrovém vzorku u klinické populace. Normy jsou stanovené u osob s traumatickým poraněním mozku ve věku 22-40 let v chronickém stádiu poranění. Druhým cílem této práce je zhodnotit klinickou využitelnost testu Purdue pegboard testu u této cílové skupiny. K prvnímu cíli je využito Studentova t-testu a věrohodnostního poměru pro statistickou analýzu hypotéz. Pro grafické zpracování normy jsou zvoleny lineární rovnice s vyobrazením Gaussovy křivky. K splnění druhého cíle jsou analyzovány 3 případové studie osob po traumatickém poranění mozku. Nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl skóre Purdue pegboard u pracujících a nepracujících osob po traumatickém poranění mozku, stejně tak u žen a mužů. Bylo prokázáno, že věk ovlivňuje skóre Purdue pegboard testu u mužů po traumatickém poranění mozku, u žen tento výsledek nebyl prokázán. V této práci jsou prezentovány základní normy pro osoby po traumatickém poranění mozku v standartní a percentilové škále. Normativní data Purdue pegboard testu stanovené u této klinické populace usnadní práci ergoterapeutů, protože bude možné lépe identifikovat deficity...
|
|
|
Pozornost a její aspekty u osob po traumatickém poranění mozku
Kasalická, Michaela ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Práce se v teoretické části zabývá teoretickými koncepty kognitivních funkcí a pozornosti. Další část pojednává o traumatických poraněních mozku, jejich dělení a hodnocení závažnosti. Následuje charakteristika deficitů různých aspektů pozornosti, které mohou nastat v důsledku traumatického poranění mozku, a problémů v běžném životě, které z nich mohou plynout. Hlavní část práce pojednává o neuropsychologickém vyšetření pozornosti a následné rehabilitaci, zejména o kognitivní rehabilitaci pozornosti a strategiích určených ke kompenzaci deficitů pozornosti. Praktická část spočívá v návrhu výzkumu účinnosti fyzické aktivity jako podpory kognitivní rehabilitace pozornosti prostřednictvím počítačového kognitivně-rehabilitačního programu Neurop-2. Je postavena na nedávných poznatcích o přítomnosti a charakteristikách neurogeneze u dospělých osob. Klíčová slova: traumatické poranění mozku, poruchy pozornosti, neuropsychologické vyšetření pozornosti, kognitivní rehabilitace, fyzická aktivita
|
|
|
Matching the role of chondroitin sulphate proteoglycan, aggrecan, in dense extracellular matrix of perineuronal nets and glial scar
Gmiterková, Lenka ; Růžička, Jiří (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Traumatické poranenia mozgu a miechy sú celosvetovým zdravotníckym problémom. V poškodenom tkanive dochádza k zmenám na úrovni buniek aj medzibunkovej hmoty, kvôli čomu vzniká jazva. Zmena, ku ktorej dochádza v tkanive na mieste jazvy znemožňuje obnovu poškodených neurónov. Podobne ako jazva, ktorá bráni v nervovej plastickosti po poranení, funguje v nepoškodenom mozgu perineuronálna sieť. Jedným z kľúčových prvkov perineuronálnych sietí a jaziev v centrálnej nervovej sústave je proteoglykán agrekán. V tejto práci som sa zamerala na funkciu agrekánu v mozgu a mieche. Najmä na mechanizmus, ktorým bráni rastu neurónov a takisto na výskum v oblasti liečby týchto poranení. Táto téma je dôležitá, pretože momentálne neexistuje štandardná liečba, ktorá by obnovovala rast neurónov na mieste vytvorenej jazvy.
|
|
|
Vliv Feuersteinova Instrumentálního obohacování na osoby po traumatickém poškození mozku
Bublíková, Irena ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Lucká, Barbora (oponent)
Cílem práce je aplikace programu pro rozvoj kognitivních funkcí, Feuersteinova instrumentálního obohacování (FIE) na jedince s traumatickým poškozením mozku (TBI). Teoretická část práce se zabývá problematikou traumatického poškození mozku a Feuersteinovo přístupem k rozvoji kognitivních funkcí. Empirická část se věnuje kvalitativnímu výzkumu, který zjišťuje, zda došlo ke zlepšení kognitivních funkcí u třech respondentů s TBI po pětiměsíční intervenci pomocí programu FIE. Respondenti jsou mladí muži v rozmezí 23 a 32 let, cca 10 let od úrazu, kteří pravidelně rehabilitují a prochází reedukací v Jedličkově ústavu (JÚŠ). Cílem výzkumu je porovnání, zda vlivem programu FIE došlo ke zlepšení kognitivních funkcí. Porovnání je dosaženo objektivním hodnocením kognitivních funkcí pomocí Klecanské opakovatelné neuropsychologické baterie (KONB). Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve strukturovaných kazuistikách. Kazuistiky kromě výsledků vyšetření KONB a popisu několikaměsíční intervence, sledují respondenty v celé jejich historii od života před úrazem, přes rehabilitaci následků úrazu až po současný život. Data byla získávána z audio nahrávek rozhovorů s respondenty a jejich blízkými osobami, z výsledků vyšetření před a po intervenci a zápisy z hodin FIE. Objektivní vyšetření prokázalo mírné zlepšení v...
|
|
|
Využití rytmické auditivní stimulace u osob po poškození mozku s poruchou hybnosti horních končetin v rámci fyzioterapie
Volchanskaya, Sofya ; Táborská, Silvie (vedoucí práce) ; Sládková, Petra (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Sofya Volchanskaya Vedoucí práce: Mgr. Silvie Táborská Oponent práce: Název bakalářské práce: Využití rytmické auditivní stimulace u osob po poškození mozku s poruchou hybnosti horních končetin v rámci fyzioterapie Abstrakt bakalářské práce: Tématem této bakalářské práce je využití rytmické auditivní stimulace u osob po poškození mozku s poruchou hybnosti horních končetin v rámci fyzioterapie. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části je stručně popsána problematika týkající se poškození mozku jak traumatického, tak i cévního původu. Také je v této části popsána jemná a hrubá motorika horní končetiny, následky poškození centrálního nervového systému na ni a možnosti následné fyzioterapie. V poslední kapitole teoretické části jsou shromážděny poznatky o muzikoterapii, jejím uplatnění v neurorehabilitaci a metodě Rytmické Auditivní Stimulace (RAS). Praktická část se skládá ze dvou kazuistik pacientů se získaným poškozením mozku a následnou poruchou hybnosti horní končetiny. V této časti je sledován vliv aplikace metody RAS během terapie. Pro zhodnocení efektu dané metody byly použity Five-Step Clinical Assessment dle Gracies a Jebson-Taylor, standardizované hodnocení pro jemnou a hrubou motoriku horních končetin před zahájením terapie a bezprostředně...
|
|
|
Objektivizace jemné motoriky u pacientů po traumatickém poškození mozku pomocí testu Purdue Pegboard
Kaňková, Hana ; Krivošíková, Mária (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
diplomové práce: Normy Purdue pegboard testu nejsou stanovené u žádné reprezentativní skupiny v České republice. Prvním cílem této práce je vytvoření základní normy pro Purdue pegboard test na nereprezentativním výběrovém vzorku u klinické populace. Normy jsou stanovené u osob s traumatickým poraněním mozku ve věku 22-40 let v chronickém stádiu poranění. Druhým cílem této práce je zhodnotit klinickou využitelnost testu Purdue pegboard testu u této cílové skupiny. K prvnímu cíli je využito Studentova t-testu a věrohodnostního poměru pro statistickou analýzu hypotéz. Pro grafické zpracování normy jsou zvoleny lineární rovnice s vyobrazením Gaussovy křivky. K splnění druhého cíle jsou analyzovány 3 případové studie osob po traumatickém poranění mozku. Nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl skóre Purdue pegboard u pracujících a nepracujících osob po traumatickém poranění mozku, stejně tak u žen a mužů. Bylo prokázáno, že věk ovlivňuje skóre Purdue pegboard testu u mužů po traumatickém poranění mozku, u žen tento výsledek nebyl prokázán. V této práci jsou prezentovány základní normy pro osoby po traumatickém poranění mozku v standartní a percentilové škále. Normativní data Purdue pegboard testu stanovené u této klinické populace usnadní práci ergoterapeutů, protože bude možné lépe identifikovat deficity...
|
|
|
Postižení exekutivních funkcí u osob po traumatickém poranění mozku
Sahula, Petr ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Krámská, Lenka (oponent)
Práce se zabývá teoretickými východisky psychologického konstruktu exekutivních funkcí, integrativními modely a příklady jejich narušení z klinické praxe. Za druhé pojednává o neuroanatomii frontálních laloků s akcentem na funkční systém prefrontální kůry. Třetím pilířem teoretické části je propedeutika do traumatického poranění mozku. Závěrečná část pojednává o neuropsychologickém vyšetření. Součástí je také podkapitola seznamující se základní paletou nejpoužívanějších neuropsychologických metod diagnostiky exekutivních funkcí. Praktická část obsahuje design výzkumu z oblasti diagnostiky difůzního axonálního poranění a navrhuje možný způsob neinvazivní detekce tohoto "tichého" poškození mozku. Klíčová slova: exekutivní funkce, prefrontální kůra, traumatické poranění mozku, neuropsychologické vyšetření
|
host ::
RSS.